Konec léta

23. září 2018 v 16:07 | Hrašule |  Něco jako deníček

Zdravím všechny po trochu menší pauze.
Bohužel toho mám teď moc. Nebo spíš měla jsem, jak jsem psala v posledním článku o brigádě. Pokud by někdo chtěl brigádu v obchodě, supermarketu nebo tak, nebojte se toho. Ze začátku vám to možná přijde hrozné, ale vše se dá zvládnout. Hodně asi záleží na kolektivu, ale pokud tam nemáte vyloženě zákeřné lidi, nebude to tak strašné. A pokud jdete jen na brigádu, často se vám budou snažit ostatní zaměstnanci pomoct a poradit, alespoň já to tak měla :) Ale sama jsem viděla dost recenzí a ne úplně šťastných, takže asi vážně záleží na pobočce, kam se zrovna dostanete. Ale pokud můžu radit - zkuste to, uvidíte že ne vždycky je to tak hrozné a všechno se dá zvládnout. A kdyby ne, odejít můžete vždycky.

Další žrout mého času je klub z Virtuální Stáje (staj.ufonek.net), kde dělám dá se říct vedoucí, organizuji akce, soutěže a mimo jiné i klubový web, který si můžete prohlédnout zde, kdyby měl někdo zájem (http://creative-ufonek.blog.cz/)
Ano, des je hodně podobný mému, ale já mám pro tyhle prostě slabost :D

Chtěla jsem přidávat fotky z dovolené, zároveň jsem je chtěla poslat všem kamarádům, známým, přidat do galerií atd., ale popravdě, jak jich je přes 2000, ani jsem se nedokopala k úpravě. Takže o dovolené vám pravděpodobně povím jindy, zatím přidám pouze fotky z menšího výletu a nějaké zhodnocení :)

Navšívili jsme koněpruské jeskyně a potom lom Velkou Ameriku nebo-li Český Grand Canyon.

Napřed pohled od jeskyní. Vnitřem jeskyně sem dávat nebudu, popravdě, většina vypadá stejně a kvůli špatnému světlu nejsou zas takové, jak jsem čekala. Tenhle výhled je několikrát lepší :)


A tady už Velká Amerika ♥ Naprosto mě tenhle výlet dostal. Věděla jsem podle fotek, že to bude nádhera, ale nejradši bych tam zůstala. Měli jsme celkem štěstí i na počasí, sice bylo zataženo a vítr a bála jsem se, že bude nějaká průtž, ale za chvíli mraky odešly a zůstal nám krásný výhled. Nádherná voda, nejvíc mě mrzelo, že se nesmí dolu do lomu. Ale chápu, jak by to tam asi vypadalo. Nejvíc mě ale překvapilo a celkem zklamalo, jak vypadá okolí lomu. Sice jsou všude cedule a ploty, že se dál nesmí, kvůli pokutám atd., ale u každé téhle cedule je pytel (v lepším případě) plný odpadků a bordelu, někde jsou nazázené jen tak. Vážně, na jednom místě je asi 50 skleněných lahví a kousek vedle odpadky z Mc donaldu a fast foodů. Nechápu. Já si o lidech nedělám žádné iluze, přesto mě dokáží často zklamat.

 

Knowledge Is Power.

9. srpna 2018 v 21:57 | Hrašule |  Něco jako deníček
Výsledek obrázku pro knowledge is power game of thrones

Ahoj :)
Zdravím všechny zase po kratší pauze. Pořád jsem ještě nedoupravila a nezpracovala všechny fotky z dovolené, jinak řečeno, od minulého článku jsem neudělala absolutně nic. Ale poku někdo četl můj dávnější článek ohledně brigád, můžu sem připsat další zkušenost. Pokud by chtěl někdo i ten starý - tady je odkaz, at jste v obraze :))

Tenhle článek bude obsahovat pouze shrnutí pár posledních zkušeností a více nějaké menší zamyšlení. Jak jsem psala, sháněla jsem brigádu na léto. Ideálně něco, abych si vydělala co nejvíc a zároveň pod 10 000, aby se to nedanilo a nemusela jsem platit pojištění (protože student).

A tak jsem našla brigádu v Penny Marketu. Našla jsem inzerát na netu, poslala životopis, během následujícího dne mi volal pan vedoucí a domluvili jsme schůzku. Já říkala, že mám zkušenosti, přes 2 roky jsem dělala v jiném (soukromém) obchodě, takže pohoda. Dostala jsem několik papírů, které jsem musela vyplnit a různě oběhat (pošta, doktorka, průkaz, atd..) No, měla jsem hotovo během asi dvou dvů a nesla jsem papíry zpátky. Domluvili jsme podrobnosti a vypadalo to celkem fajn. Z čeho jsem měla trochu strach, byla ta zodpovědnost. Každý den podepisuji kasu a pokud to večer nebo na konci směny nesouhlasí, musím to doplatit já. Což mě na začátku fakt vyděsilo.

Bohužel všichni mí známí i příbuzní, mě od toho docela dost odrazovali. Věci typu:
Do Penny nechoď, tam je to prý strašný.. ptala jsem se Proč? Ale nikdo neodpověděl.
Další: Kamarád říkal, že je to tam hrozný.. A proč? hm, to nevím.
A proč ne? No prý jsou tam blbý vztahy a tak.

No i přesto jsem si řekla, že to zkusím a při nejhorším prostě skončím.. Ale můžu říct, že mě to celkem MILE překvapilo. Za mě je pan vedoucí super, směny jsme si domluvily víceméně podle mě, nahlásila jsem dny kdy nemůžu a on se mi celkem dobře snažil vyhovět. Navíc za celý srpen nejdu ani jeden víkend, takže pohoda. Zatím vše platí podle toho, jak jsme se dohodli. Dnes jsem byla po zaškolení a pár cvičných směnách sama na pokladně a vše vyšlo, navíc jsem dostala i pochvalu, že tak často nevolám vedoucí na storno, jako jiní brigádníci, což je něco pro mě :D

Ale proč píšu tohle. Trochu jsem přemýšlela nad tím, jak se celkově můj přístup změnil tak za poslední 2-3 roky. Dřív jsem byla taková, že jsem se všeho bála, dokonce jsem se někde i bála zeptat. Radši jsem tu věc nevyřídila vůbec, protože jsem se bála, že budu vypadat jako hloupá nebo se mi někdo vysměje. A nebo že celkově to bude trapas. Ale během posledních let pomalu zjišťuji, že to vůbec nevadí, když se na něco ptáte. Naopak, ve finále budete ještě chytřejší, než ostatní. Viděla jsem to na sobě teď na nové brigádě, ptám se tam skoro na všechno. A ne že bych se bála, naopak se občas ptám i mezi rozhovorem a vůbec to nevadí. Navíc jsem zjistila, že pokud se zeptáte stylem "Prosím Vás a můžu se zeptat na tohle.. nebo, Já bych potřebovala poradit s tímhle.." je to úplně v klidu! Pomalu teď začínám litovat těch let, kdy jsem se bála někde ptát nebo vůbec mluvit. Přitom to kolikrát mohlo být tak jednoduché. Ale možná jsem byla prostě jen puberťák, který se bál, že udělá trapas.. A jak to máte Vy? :)

Foto z dovolené: Černá Nisa

29. července 2018 v 10:57 | Hrašule |  Fotky

Ahoj,
zdravím všechny, možná trochu po delší pauze. Na komentáře se ještě snažím reagovat, ale s články je to už horší. No nevadí, konečně jsem se k tomu dokopala. Byli jsme s přítelem na týdenní dovolené u Liberce, konkrétně v Bedřichově. Proč tohle místo? Chtěli jsme se už dlouho podívat po tomhle krásném okolí a konkrétně v tomhle městě byl přítel před x lety na táboře, takže výběr byl jasný. Já navíc, jsem na nějakém blogu narazila na krásný fotočlánek, kde byla právě přehrada, která byla blízko, takže jsem s výběrem souhlasila. Tuším, že článek jsem našla u Janinky? Pokud jsem to trefila správně, tak moc děkuji za inspiraci :)

Pokud někoho zajímá i vyprávění z dovolené, tak to vezmu od začátku. Rozhodla jsem se ale, že nebudu psát celou dovolenou do jednoho článku, ale pokusím se to nějak systematicky rozdělit podle dní nebo výletů, aby to bylo přehlednější a nebylo toho moc najednou.

Takže první den, komplikace byla trochu už po cestě. Nejsme zrovna z okolí, takže jsme museli napřed dálnicí do Prahy a z Prahy pokračovat na Liberec. No, byl problém se do té Prahy vůbec dostat, protože už před Prahou jsme stáli skoro hodinu ve frontě a popojížděli asi tak po metru. Bohužel, na několika místech dálnice je "údržba" a zúžení do jednoho pruhu -.- Když jsme konečně sjeli z dálnice, tak už to překvapivě bylo v klidu. Nebo alespoň menší fronty, které alespoň jely normálně.
Well, často jsem se divila, jak může být na dálnici tolik bouraček? No, po našem výletu se spíš divím, že jich je tak málo. Lidi jezdí jako hovada a veřte mi, je to ještě slušně řečeno. Nikdo tam neřeší žádnou přednost, každý vjede do levého pruhu i když vidí, že se ho chystá někdo předjet, no prostě katastrofa. Navíc se tam předjíždí náklaďáky, který jedou stejně rychle, takže vytvoří novou frontu a připadáte si jako na šnečích závodech. No neuvěřitelný. Popravdě, byla jsem hodně ráda, když jsme dojeli na místo. Musím teda uznat, že přítel řídí skvěle, ale z ostatních lidí za volantem mám celkem strach..

Měli jsme týdenní ubytování v penzionu "Pod Kostelem" v Bedřichově a hned při příjezdu nás přivítala moc milá a vstřícná paní :) Bohužel jsme měli pokoj bez kuchyně a museli jsme využívat společnou dole, což teda nebyl žádný problém, ale horší to bylo kvůli úklidu. Protože když máte vlastní, necháte si třeba nůž venku, skleničky, atd. Ale tady se muselo hned vše umýt a uklidit, kdyby tam přišel někdo další, kdo chtěl také vařit, tak aby tam nebyl nepořádek. Ale jinak kuchyňka byla krásná, skvěle vybavená a s úžasnou jídelnou *_* Takže za mě bylo ubytování úplně perfektní! :)

První den, kdy jsme přijeli, jsme byli z cesty dost unavení, takže jsme šli jen na procházku po okolí.


Tohle byl kostel víceméně hned za zahradou, kde jsme bydleli.


Socha u kostela, vyřezaná ze dřeva. Hrozně se mi líbila i s tím výhledem v pozadí.


Místní rybník. Na kterém byly kachny, takže pro mě největší úspěch :D


Možná jsem šílená, ale přijdou maximálně roztomilé :D ♥


Vypadaly, že jsou na lidi hodně zvyklé, protože sotva jsme přišli k hrázi, hned k nám přijely jako lodičky a čekaly na rohlík, který jsme bohužel něměli :D


Navíc krásná příroda všude kolem.


Nádherný výhled na všechny strany, musím říct, že já takovouhle přírodu miluju a konkrétně do tohohle města bych se klidně někdy přestěhovala. Ten výhled všude a kopce, to je prostě nádhera. Navíc neuvěřitelný klid, aw, to by bylo něco pro mě. Říkala jsem to příteli, že až budem staří a bohatí a bude nás štvát město, tak se sem stěhujeme :D Ne, teď vážně, tahle dovolená mi zatím přišla ze všech nejlepší. Zatím tedy cestujeme jen po Česku, ale u mě je tohle zatím na 1. místě :)


A tady už je druhý den - výlet na Černou Nisu :) Až mě překvapilo, jak tam mají všechno udržované, tenhle trávník byl zrovna posekaný a vše tam bylo čisté a upravené, možná líp jak nějaké parky.


Tenhle pohled se mi líbil hlavně proto, že mi trochu připomíná tu zatáčku s vlakem z Harryho Pottera :D Ale krása!


A tohle byl jeden z prvních výhledů na hráz a přehradu. Celou cestu jsme neviděli nic, protože jsme šli lesem z Bedřichova a pořád jen z kopce do kopce, až jsme slezli z nějakých kamenů a kořenů a pak najednou woooow ♥ Musím říct, že mě překvapila ještě víc. Těšila jsem se na ni už kvůli fotkám, které jsem našla dřív na internetu, ale tahle přehrada mě vážně dostala. Navíc jsme měli krásné počasí (ano, samozřejmě jsem se spálila), takže úplná paráda :)


Jak u moře. Ale popravdě, foukal tam dost vítr a byla tam celkem zima. Což teda po té cestě v horku, vůbec nevadilo.


Tyhle věžičky mi připadaly naprosto geniální :D Úplně se tam hodí!


Ano, musela jsem všechno vyfotit alespoň 5x, protože "co kdyby". Proto mám také z dovolené 2000 fotek a trvalo mi týden, než jsem se dokopala k tomu, dát je vůbec do počítače.


Další ze série "jako u moooře" :D

To je konec prvního článku, snad se Vám fotky také líbily. Pokud by někdo nevěděl kam na výlet, rozhodně doporučuji! Je to tam kouzelné. Fotky z dalších dní přidám později, ještě tam mám Ještěd, Zoo v Liberci, Josefovskou přehradu, vodopád a protrženou přehradu.

Mějte se hezky a užívejte volno, pokud nějaké máte :)
 


Recept: Ovesná kaše

9. července 2018 v 11:18 | Hrašule |  Recepty
Pokud řešíte ráno také problém s tím, co si dát k snídani a než to vymyslíte, je skoro oběd, tak Vám tenhle článek možná pomůže. Na začátek ještě musím říct, že já jsem ovesné kaše nikdy neměla ráda. Jednou mamka koupila nějakou instantní, která vážně nebyla dobrá a pak jsem jednou ochutnala nějakou pohankovou a to byl konec na dlouhou dobu.

Až nedavno jsem o kaších slyšela od více lidí nezávisle na sobě, jaká je to prý skvělá snídaně a hned jsem dostala několik tipů. Musím říct, že se můj názor hodně rychle změnil a to už během prvního pokusu :D
Moje hodnocení: Asi jako krupicová kaše, akorát zdravá ♥

Dělám tedy celou domácí, žádnou instantní nebo předem připravenou směs. A navíc si můžete udělat každé ráno jinou, podle chuti. Podělím se s vámi o svůj recept.

Na 1 porci:
30 - 40 g ovesných vloček
mléko - podle toho, jak ji chcete hustou
strouhaný kokos
kakao na vaření
skořice
med - 1 necelá malá lžička

Postup:
Mám zatím jen celé vločky, takže je umixuji v robotu na téměř hladkou směs, hodím je do menšího hrnce a zaliju mlékem. Vločky nechám trochu změknout a mezitím si připravím ostatní suroviny. Postupně přivedeme směs k varu a přidáváme ostatní - med, skořici nebo další ingredience, podle chuti :)

(Kakao se tam dávat nemusí, já jen na zdravé věci nejsem zvyklá, tak aby to nebyl hned takový šok :D )

Když je kaše hustá jak chceme, nalijeme ji do misky nebo talíře a můžeme ozdobit ovocem. Pokud vám nevadí teplé ovoce, můžete si ho přidat přímo do směsi. Mě více chutná tepelně neupravené, takže ho přidávám až jako poslední. Pokud budete dávat do kaše banán, doporučuji dávat méně cukru nebo medu :)




Další shrnutí

8. července 2018 v 20:16 | Hrašule |  Něco jako deníček

Zdravím všechny zase po menší pauze! :)
Překvapilo mě, kolik měl minulý článek o brigádách pozitivních ohlasů, takže pokud vám to nějak pomohlo s rozhodováním, mám radost, že to nebylo v k ničemu. Já dnes posílala životopis do Penny, na brigádu jen na léto, jak jsem na to také celkem zvědavá. Postupně budu přidávat články, mám toho teď za sebou moc a nestíhám ani dávat fotky do počítače.

Zatím můžu říct, že mám za sebou úspěšné přijímačky na mgr. studium, promoci a také několik výletů. Můžete se těšit na fotky ze Zoo Plzeň, Zvíkova, ale také na recept.

Je jedna věc, o kterou bych se s Vámi chtěla podělit a je to webová stránka s aplikací, kterou jsem nedavno objevila.
Jde o projekt EPP - Pomáhej Pohybem

Jak to funguje? Je to jednoduché, jako klasický sportstracker, kde si zapnete gps a vyrazíte na výlet. Za váš výlet ale postupně dostáváte body, které pak můžete věnovat někomu, kdo potřebuje pomoct k dosažení jeho cíle. Jedná se například o vybavení různých sociálních zařízení pro lidi s handicapem apod. Já už jsem přispěla zatím 100 bodů, ale mám z toho radost. Jen tedy doufám, že to funguje tak jak píšou a vážně se k těm lidem dostanou, ale snad ano. Už jsem dříve takhle pomáhala na stránce Čtení pomáhá, ale tohle je pro mě mnohem lepší :)

Můj screen po jedné procházce, přidáno na projekt "Pomáháme mezi řádky"


Děkuji všem za návštěvy a komentáře :)

Kam dál