Brigáda: S čím jsem měla zkušenost

14. června 2018 v 13:42 | Hrašule |  Něco jako deníček


Ahoj :)
Tenhle článek jsem už slíbila několika lidem, u nichž jsem našla podobný článek, týkající se brigády. Rozhodla jsem se sepsat všechny moje dosavadní brigády + zkušenosti, výhody, nevýhody, zážitky :) Jen rovnou přiznám, že nějaké články už tu byly, takže něco bude zkopírované z dřívějších let :)

Takže moje první brigády byly v letech 2013-14. Šlo jen o takové menší, vyloženě jako přivýdělek na léto, protože jsem ještě nemohla za pokladnu a neměla nikde praxi.

Hlídání dětí
Takže moje první brigáda byla v jednom sportovním zařízení v Plzni v dětském koutku, kde jsem hlídala děti maminek, které chodily cvičit. Musím říct, že to bylo výborně placené, tuším asi 130,- (cca) na hodinu. Bohužel problém byl v tom, že to trvalo většinou jen tu jednu až dvě hodiny denně, takže jsem si nevydělala žádnou závratnou částku.
Výhody: dobře placené, nenáročná práce, čisté prostředí, příjemný kolektiv
Nevýhody: málo hodin, moc si nevyděláte

Roznos letáků
Taková ta klasika, kterou zvládne téměř každý. Nebyla jsem tam za sebe, ale měli jsme to jako práci s kamarády, takže jsme si mohli rozdělit celou oblast a jeden člověk nemusel obíhat vše sám. Tím pádem se ale dělily i peníze, ve finále vám to vyšlo třeba na 60,-/h. Ale jako přivýdělek to nebylo špatné.
Výhody: organizace práce, můžete si sami rozhodnout co a jak
Nevýhody: celkem nízký plat, náročná práce, pro jednoho člověka je to celkem brutální, navíc dostanete hromady letáků jen v pytlích/krabicích a nikdo už se nestará o to, jak a kam si to dopravíte

SONY
Tak rovnou říkám, že tohle byla moje nejhorší brigáda od začátku až do konce. Zde přidám text, který jsem tu už psala v článku dřív. Vzniklo to tak, že jsem nechtěla pracovat s lidmi a na internetu, na nějakém portále jsem našla "Práci ve skladu". Což pro mě znělo skvěle, představovala jsem si to tak, že přijdu, budu si dělat svoji práci, nějakou manuální a nebudu se muset s nikým dohadovat a třeba u toho poslouchat písničky. Konkrétně šlo o kompletaci CD, DVD. Tak to byl velký omyl a zklamání mě čekalo už na pohovoru.

Na pohovor jsem dorazila o půl hodiny dřív, tak jsem ještě chvíli seděla venku, abych tam nečekala tak dlouho. Měla jsem tam být v půl 1. Čekala jsem tam do čtvrt na 2! Potom jsem dostala dotazník, který jsem vyplnila, odevzdala a čekala dál. V půl 2 se konečně uvolnilo místo a šli jsme.
Teď to bude zajímavý. Pán byl moc milý, říkal mi, o čem práce je, od kdy je a tak. Což už mi přišlo divné, protože mluvil o nějaké katalogizaci, ale ok. A potom se ptal, na jak dlouho práci chci a od kdy, tak jsem říkala, že od června, ale nějaké dny nebudu moct přijít kvůli zkouškám ve škole.
A on řekl "A nechtěla byste radši dělat v Sony ty CD?"
Já: "COŽE? Ale já tu jsem kvůli tomu, vždyť na tenhle inzerát jsem odpovídala na internetu"
On: "Aha.. hm, ale na to je pohovor až zítra"
Já: "Jak zítra? Mě přišla zpráva, že dneska" *ukázala jsem mu sms*
On: "Vážně.. no tak to asi spletli, ale na to je pohovor až zítra od 9.30"
Já: "Výborný a nešlo by to udělat dneska, když už tu čekám hodinu?"
On: "No paní už odešla, takže musíte přijít zítra"
Takže jsem byla fakt vzteklá, ale rozhodla jsem se to další den zkusit znovu. Další den už se nás tam sešlo víc, většinou to byli ale romové, jiné národnosti nebo celkově podivné existence. Což už mě trochu zarazilo, ale nevadí. Pohovor měl dvě části, první byla praktická, kde jsme měli podle vzoru přeskládat nějakou stavebnici a druhý byl pohovor, kde se ptali spíš na časové možnosti a tak. No, asi jsem je přesvědčila, další den jsem tam jela podepsat smlouvu a blížil se den nástupu.

V agentuře mi slíbili, že na nás nové budou čekat u vchodu, dostaneme identifikační kartičky. Musela jsem vstávat ve 4, protože ve firmě se začínalo už v 6 h a "hrazená doprava" byl autobus, který v 5,20 odjížděl z města, kam jsem se musela také dopravit. První den, kdy jsem stála na zastáce, už tam čekalo asi tak 10 romů, Bulharů, Ukrajinců atd. Podle mě tam nikdo skoro ani neuměl česky a trochu jsem se bála s nimi jet vůbec autobusem, z většiny byl cítit alkohol nebo tráva. Přijel autobus a všichni se honem nahrnuli dovnitř všemi dveřmi, že jsem se bála, abych se tam vůbec vešla. No nevadí, jeli jsme. Přijela jsem k firmě na parkoviště a netušila absolutně kam jít, vyhlížela jsem lidi z agentury, ty ale nikde nebyli. Tak jsem šla s ostatními směrem k nějakým dveřím, kde se muselo projít pomocí kartičky, kteoru jsem neměla - fakt super. Tak jsem musela dojít na vrátnici a říct jim, že nevím co dělat, že nemám tu kartičku a nedostanu se dovnitř a vůbec nevím, kam tady jít. Na vrátnici jsem skoro dostala vynadáno, že kartičku musí mít každý, aby se to nekomplikovalo. Mě v té době bylo 18 tuším a popravdě se mi chtělo brečet, k čemu jsem se to upsala. No pán mi nakonec vysvětlil, že bez kartičky se musím hlásit u něj a on to bude zapisovat, poslal mě někam nahoru, kde jsou prý skříňky a dolu do haly se prý nesmí nosit nic, hlavně ne mobil. Takže sbohem sluchátka a písničky.

Převlékla jsem se a šla dolu do haly, kde se otevíraly dveře zase kartou, kterou jsem neměla. Tak jsem musela zase hledat někoho, kdo mi poradí. Nějaký pán u druhého vstupu mi řekl, že tímhle vstupem se nedostanu a musím jít dveřmi u nich, kterými se vychází, mám jim nahlásit jméno, od koho jsem a oni to budou zapisovat, vycházet budu taky tudy. Mobil se dovnitř nesmí nosit, jinak hrozí pokuta. Tvl fakt super.

Když jsem se konečně dostala do haly, nevěděla jsem absolutně kam jít, všude stáli lidi u stolů a pásů a nikdo mi nic neřekl. Tak jsem se šla postavit k jednomu stolu, odkud mě hned vyhodili, protože je prý zabraný. Hned na to mi přišla vynadat paní, proč tu jen tak stojím, to už jsem byla fakt nasraná a řekla jsem jí, že nevím co tu mám dělat, nikdo z agentury tu není, nic nemám a absolutně nevím, jak to tu funguje. Tak jsem celý den byla u nějakého etiketovacího stroje, kam jsem dávala obaly na CD, ony projely strojem a na konci stáli další lidé, kteří ty etikety kontrolovali a obaly skládali do krabic. Nesměli jsme nikam odcházet. Na pití a wc, jsme se museli zeptat vedoucího, který nás pustil jen když byla hotová krabice nebo objednávka. Konečně ve 12 byla pauza, šla jsem do jídelny a brečela, že tu už nechci být, měla jsem oběd z domova, ale ani jsem to nemohla sníst. Říkala jsem si, že už jen pár hodin a půjdu domů, třeba to zítra nebude tak hrozné.

2. den
Neměla jsem pravdu, bylo to stejně hrozné. Ale odpoledne jsem se tam začla bavit s jedním klukem, který tam byl na brigádě stejně jako já. Začlo to být lepší, sice to byla pořád otrocká práce, ale aspoň jsem v tom nebyla tak sama. Jen už mě tam pak po 5 hodinách začly hrozně bolet nohy a myslela jsem, že to nevydržím ani do konce. Ale museli jsme stát pořád, nesmíme odcházet ani dělat nic jiného, jinak vás hned přijde někdo seřvat..

3. Den
Jsem čekala zase ráno v hale, než se vymění směna a přišla ke mně paní a ptala se mě na jméno. Tak jsem jí to řekla a dostala jsem hrozně vynadáno, proč jsem se u ní nenahlásila, že patří k téhle agentuře a že tu o mě dva dny nic neví ?! Tak to ne. Tak jsem paní slušně vysvětlila, že jak to mám asi vědět, když tu nikdo nečekal, kartičku mi pořád taky nikdo nedal, nikdo mi ani nic nevysvětlil a ona na mě bude ještě nadávat? Tak se sice neomluvila, ale říkala, že myslela, že mi to řekli v agentuře. No, neřekl nikdo nic. Paní se asi spojila se zbytkem a asi 5. den jsem konečně dostala tu debilní vstupní kartu. Yes.

Asi tak od 14. dne mi začly chodit sms s tím, že ranní směna je zrušena. Tak jsem odepsala, jak zrušena, na jak dlouho? A odpověd byla jen, že zítra nemám chodit. Okay no. Pak jsem psala další den večer, jak je to zítra? Jestli mám jít nebo ne? A volal mi nějaký pán, který mi vysvětlil, že je na tuhle směnu moc lidí a proto musí někdo zůstat doma -___- tak to už jsem byla vytočená znova. Chodila jsem teda znovu od následujícího týdne, kdy se tam konečně ukázala ta paní, která mi v agentuře naslibovala kartu a pomoc a všechno možný. A přišla za mnou s tím, že mi přinesla smlouvu na další měsíc a potřebuje ji podepsat. Tak to ani omylem jako. Řekla jsem jí, že už smlouvu prodloužit nechci a na konci měsíce tu končím.. Koukala dost překvapeně a asi trochu nasraně, ale to už je její věc.
Tak jsem to vydržela do konce a nejlepší bylo, asi 14 dní potom, co jsem tam skončila, mi volali znovu a ptali se mě, jestli nemám zájem o ranní směnu na tenhle týden. Tak jsem jim řekla, že už u nich asi tak 14 dní nepracuju a pán o tom ani nevěděl.. Takže tohle byla zatím nejhorší brigáda ze všech.
Výhody: žádné jsem nenašla
Nevýhody: otrocká práce, nízký plat, naprosto nulová organizace a domluva, špatné podmínky

Výpomoc v kuchyni
Protože jsem v SONY vydržela jen měsíc, pořád jsem neměla nic na léto. Tak jsem si domluvila ve vesnici, kde máme chalupu, brigádu jako výpomoc v kuchyni. Náplní práce bylo hlavně mytí nádobí, škrabání brambor a loupání cibule. Taky žádná sláva, ale oproti sony to bylo naprosto zlaté. Měla jsem pití zdarma na celý den, oběd zdarma a pauzu, když nebylo co dělat. K tomu celkem fajn kolektiv :)
Výhody: Jídlo a pití, kolektiv
Nevýhody: Stereotypní a fyzicky dost náročná práce.. bílé nádobí bylo v pohodě, ale velké nádobí se myje ve dřezu pomalu velkém jak vana a když se tam nějaký obří železný hrnec naplnil vodou, nemohla jsem ho pomalu ani vyndat. Neuvěřitelně mě z toho po 14 dnech bolely ruce i záda. A navíc pořád smrdíte jako kuchyně :D

Prodavačka v obchodě
Tak, tohle je moje poslední brigáda, kde jsem vydržela 2 roky. Bylo to v soukromém obchodě - farmářské potraviny, takže nikde za pásem, jako třeba v Penny apod. Ze začátku jsem měla trochu problémy naučit se kódy a informace o veškerém zboží a dodavatelích atd. Navíc jsem to měla jako brigádu ke studiu, takže jsem chodila třeba jen 3 dny v týdnu. Ale po tom, co jsem neudělala státnice, jsem chodila v kuse skoro celý rok. Ze začátku jsem také měla problém komunikovat s lidmi, když na mě někdo křičel nebo nadával, tak jsem většinou zrudla a nevěděla co dělat. Ale postupně se naučíte tohle ignorovat nebo jim to vysvětlit a pokud ani jedno nezabere, tak je slušně poslat někam.
Výhody: Sleva na sortiment, nejlepší kolektiv, domluva směn
Nevýhody: Fyzická i psychická náročnost, byla jsem tam sama na celé odpoledne, zodpovědnost za peníze a zboží

Gratuluji, pokud jste dočetli až sem :) Momentálně sháním něco dalšího na léto, alespoň na červenec, tak jsem na to sama zvědavá, možná bude brzy další článek :D



 

Foto: Mix za poslední měsíc

12. června 2018 v 11:06 | Hrašule |  Fotky
♥♥♥

Hi.
Napřed chci poděkovat všem čtenářům, kteří sem chodili za poslední měsíc i během mé neaktivity. Měla jsem toho vážně moc a blog byl jedna z posledních věcí, co bych ještě chtěla řešit. S tím můžu rovnou přidat vysvětlení, co tak zabíralo můj čas. Jak jste možná četli v předchozích článcích, vloni jsem neudělala státnic a zbyl mi jeden předmět. Tím pádem byl tohle jediný poslední možný pokus, takže jsem tomu věnovala téměř veškerý čas. Ale povedlo se a od minulého úterý už jsem také Bc.! :)

Teda popravdě, můžu říct, že jsem se těšila, až to budu mít za sebou a spadne ze mě všechen stres a nervy.. no, tak nic takového se nekonalo :D Ještě tak 4 dny poté, jsem doma brala papíry s učením s tím, že se musím učit a pak jsem ani nevěděla kde začít, až je si uvědomila, že už vlastně nemusím. Stejně tak večer, když jsem se snažila usnout, tak mi v hlavě vyskakovaly různé názvy a kapitoly a pak jsem se vyděsila, že si to nepamatuju, než mi došlo, že už to mám za sebou. Celkově si od té doby připadám taková zmatená, tak doufám, že se to zase brzy srovná. Místo toho očekávaného klidu, jsem stejně musela oběhnout knihovny, studijní oddělení atd., kde se řeší hromada dalších věcí. Navíc, zítra a další týden mám přijímačky, takže se klidu už asi nikdy nedožiju. S čím přichází další problém - budu shánět brigádu na léto. Což mě přivádí k několikrát slíbenému nápadu, že napíšu článek o svých zkušenostech s předchozími brigádami..

Nebudu zdržovat a jdeme na fotky.

Napřed nějaké z období dešťů.


Další je z Příběhu květin :) ani ty dny nestíhám počítat, ale rostou krásně. Navíc jako bonus k nim mám i vlastní hmyz :D


Tyhle krásné růže nám rostou před bytovkou.. ani nevím, kdy a kdo je tam zasadil, ale mezi každým vchodem jsou 2-3 keře. Ani jsem tam nikoho neviděla, že by se o ně staral. Hlavně mě překvapuje, že už tam jsou tolik let a nikdo je neostřihal, neutrhal, nic.. :)



A jedna víc upravená, z téhle série asi moje nejoblíbenější




Logo 4.6 (CC)

12. června 2018 v 10:42 | Hrašule |  Loga
Loga pro Creative Club, který najdete na stránce www.staj.ufonek.net
Povolení k použití mají pouze členi klubu - nebo se k nim můžete přidat :)


 


Příběh Květin 0.3 - Den 15. - 21.

23. května 2018 v 14:38 | Hrašule |  Příběh květin

Slíbené fotky. Je to celkem pokrok, mám radost, že se jim daří :D Bohužel sem teď nestíhám přidávat vůbec nic, mám za týden poslední pokus na státnice a pokud to nedám, studovala jsem 3 roky zbytečně. Vlastně 4, s tím prodlouženým, ale to jsem chodila do práce, takže ho jako "studijní" moc nepočítám. Držím palce všem spolutrpitelům, které čeká maturita, zkoušky, státnice, cokoliv :)


Den 15. Popisek vždy patří k fotce nahoře.


Den 15.


Den 16.


Den 16.


Den 16.


Den 18.


Den 20.


Den 21.

Happy Mother's Day

17. května 2018 v 12:59 | Hrašule |  Fotky

Hi. ♥
V tomhle článku bude jen pár fotek, takže pokud se těšíte na text, musíte ještě chvilku vydržet, za chvilku bude pokračování dalších květin (yes, pořád žijou!)

Napřed jsem o tomhle ani psát nechtěla, ale pak se mi povedlo pár fotek, tak je sem rovnou dám. Asi všichni zaznamenali, že v neděli byl Den Matek, nebo svátek,.. Pamatuji si, že jako malá jsem tohle až tak nehlídala. Mamce jsem dávala takové ty dětské dárky hlavně k svátku nebo narozeninám, často jsem něco kreslila, vyráběla a tak. Když jsme byli na chalupě, táta mi vždycky říkal, že je nějaký svátek a pomohl mi pro mamku natrhat květiny. U nás se den matek neslaví nijak zvlášť, ale přijde mi to jako dobrá příležitost dát mamce něco pěkného. I když zrovna já jsem zastánce názoru, že k tomu není potřeba žádná událost nebo příležitost, snažím se i na tyhle "menší" svátky nezapomínat, takže většinou dám mamince alespoň květinu nebo něco malého. Letos to vyhrála růže ♥

A jako takový bonus k fotkám, konečně jsem se rozhodla změnit podpis. U grafiky, jestli nějaká bude, ponechám ten starý, ale tenhle novější mi přijde k fotkám vhodnější, takový jemnější. Prostě mi přijde, že tu fotku tolik nekazí :D





Děkuji za přečtení, pokud jste došli až sem. Chápu, jestli někdo text absolutně ignoruje a kouká jen na fotky, já to tak většinou dělám :D Bohužel teď do konce května nemám skoro žádný volný čas, takže většina novinek bude až v červnu.. nicméně, hned jak jsem otevřela Blog a viděla téma týdne "Zlo v každém z nás", hned mě přepadlo několik nápadů, co by se o tom dalo napsat. Hlavně asi proto, že zastávám názor, že v člověku žádné zlo být nemusí. Well, uvidíme.
Mějte se ♥

quotes for mothers day

Kam dál